Průběh řízení o dědictví

1. Předběžné šetření
Prvním úkonem, který notář v řízení o dědictví učiní, je předvolání osoby, která je seznámena s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého (většinou osoby, která vypravila pohřeb), na tzv. předběžné šetření, a to většinou jeden měsíc po úmrtí (přibližně). Není třeba, aby se k předběžnému šetření dostavili všichni dědicové, postačí přítomnost jednoho z nich.

Účelem předběžného šetření je zjistit okruh dědiců a rozsahu majetku, který má být předmětem dědického řízení. Jedná se tedy o jednání vedené víceméně formou dotazníku, kdy se pověřený pracovník notáře vyptává předvolané osoby postupně na rodinné poměry zemřelého, (je třeba zjistit, kdo by připadal v úvahu jako dědic zemřelého, předvolaný je tedy tázán na manžela zůstavitele, jeho děti, rodiče, tzv. spolužijící osoby, někdy i na sourozence a jejich děti a prarodiče zemřelého a jejich děti) a zda zemřelý zanechal závěť či listinu o vydědění, a dále na majetkové poměry (předvolaný je postupně tázán na jednotlivé druhy majetku).

Na předběžné šetření by si předvolaný měl vždy připravit:
----l) -závěť, listinu o vydědění, listinu o odvolání závěti zemřelého;

----2) přesné adresy s daty narození:
--------a/ potomků - pokud nežijí jejich dětí (tj. vnuků zůstavitele);
--------b/ manžela (manželky);
--------c/ rodičů (žijí-li);
----------- pokud zemřelý nezanechal výše uvedené osoby
--------d/ sourozenců - pokud nežijí jejich dětí (tj. synovců a neteří zůstavitele);
----------- Pokud některé z osob nežijí, datum /rok/ úmrtí a poslední bydliště

----3) vkladní knížky, doklady ke sporožirovým, běžným či devizovým účtům, doklady k
--------bezpečnostní schránce;

----4) doklady o členství ve stavebním bytovém družstvu či jiném družstvu;

----5) pokud zůstavitel vlastnil motorové vozidlo – velký technický průkaz;

----6) byl-li zůstavitel vlastníkem či spoluvlastníkem nemovitého majetku - domu, chaty, garáže,
--------bytu, pozemků;
--------a/ výpis z listu vlastnictví (pokud jej máte k dispozici) - nový zajistíme;
--------b/ listiny dokládající jakým způsobem nemovitý majetek nabyl (smlouvy, dědické rozhodnutí,
------------stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, dohodu o vydání věci, výpis z pozemkové knihy apod.
------------– pokud je máte k dispozici);

----7) doklady (veškeré faktury a účtenky) o výši pohřebních výloh;

----8) doklady o půjčkách či dluzích zůstavitele.Na předběžné šetření je nutné se dostavit i v případě,
--------kdy se předvolaný domnívá, že zemřelý nezanechal žádný majetek

2. Zjišťování okruhu dědiců a rozsahu majetku
Po skončení předběžného šetření je třeba prošetřit a upřesnit údaje zjištěné při předběžném šetření. Ke zjištění okruhu dědiců může notář lustrovat v Centrální evidenci obyvatel, vyžádat si rodné listy a dědické spisy zemřelých osob apod. Ke zjištění okruhu majetku si notář může vyžádat potřebné listiny z katastru nemovitostí, požádat banky, u kterých by zemřelý měl mít účty, o sdělení zůstatku na účtech k datu úmrtí apod.

Pokud notář dědice či jakoukoliv jinou osobu vyzve, aby sdělila informace nebo předložila listiny potřebné pro dědické řízení, je každý povinen mu vyhovět!

Kolik času bude třeba pro provedení šetření, nelze předem určit. Zejména v případě, že jsou někteří z dědiců soudu úplně neznámí, nebo není známo, kde se známí dědicové zdržují, nebo v případě, že je nutné učinit dotazy do ciziny, je možné, že dědické řízení bude trvat delší dobu.

Státní orgány a banky mají pro odpověď na dotazy notáře lhůtu 1 měsíce. Poté, co je zjišťování okruhu dědiců a rozsahu majetku skončeno a je již možno nařídit konečné jednání, je třeba předvolat osoby, které připadají v úvahu jako dědici, a přitom jim poskytnout lhůtě 10 dní na přípravu (předvolání je proto odesláno většinou 14 dní předem). Ve většině dědických řízení je proto jednání nařízeno přibližně dva až tři měsíce po konání předběžného šetření.

3. Oceňování majetku
Před skončením dědického řízení je proveden soupis aktiv a pasiv dědictví (tj. majetku a dluhů zůstavitele), a to dle stavu k datu úmrtí.  Z tohoto důvodu je třeba majetek ocenit a dluhy vyčíslit rovněž ke dni úmrtí. Majetek je nutno ocenit tzv. cenou obvyklou (tedy cenou tržní).

Soupis aktiv a pasiv dědictví se provádí při konečném jednání (viz níže). Aby bylo možno dědické řízení skončit při jediném jednání a nebylo nutno dědice předvolávat opakovaně, je nutno podklady k ocenění (odborná vyjádření znalců, znalecké posudky atd.) notáři předložit ještě v průběhu šetření, tj. než bude jednání nařízeno. Pokud postačí ocenění formou souhlasného prohlášení dědiců, k tomuto budou dědici vyzváni při jednání.

Oceňování jednotlivých druhů majetku:
----a) Nemovitosti
--------Obecně platí, že k ocenění nemovitostí pro účely dědického řízení není zapotřebí znaleckých
--------posudků. V případě bytů a garáží postačí vyjádření realitní kanceláře, v případě ostatních
--------nemovitostí (domů a pozemků) postačí tzv. odborné vyjádření znalce.
---- ---(Pozn. Informace o oceňování majetku a seznam znalců činných v okrese Příbram naleznete mezi
--------dokumenty ke stažení)
----b) Vozidla
--------U vozidel starších 5 let postačí ocenění souhlasným prohlášením dědiců (s přihlédnutím k cenám
--------obdobných vozidel na internetu), u novějších je vyžadováno vyjádření např. prodejce ojetých
--------vozidel.
----c) Movitý majetek
--------Většinu movitého majetku, jako např. domácí a bytové zařízení, elektrospotřebiče atd., postačí
--------ocenit souhlasným prohlášením dědiců.
----d) Podnik
--------V případě, že zůstavitel byl podnikatelem, záleží na konkrétním případě – v případě malého rozsahu
--------podnikání případně postačí i souhlasné prohlášení dědiců podložené účetními doklady,
--------v komplikovanějších případech bude zapotřebí nechat podnik ocenit formou znaleckého posudku.

4. Konečné jednání
Poté, co má notář k dispozici dostatek informací o dědicích a majetku zůstavitele, je možné ve věci nařídit jednání. Osoby, které připadají v úvahu jako dědici zemřelého, notář předvolá.

Při jednání notář poučí v úvahu připadající dědice o jejich dědickém právu, tedy o tom, že dědictví je možné odmítnout a jaké jsou následky tohoto kroku, že na dědice přechází nejen majetek, ale i dluhy zemřelého (a to i ty, které mohou být v době jednání třeba neznámé), a to až do výše ceny nabytého dědictví (platí zásada, že dědic nemůže z dědictví nabýt více dluhů než majetku). Prohlášení o tom, že dědictví odmítáte či neodmítáte, je neodvolatelné!

Poté, co se všichni v úvahu připadající dědicové vyjádřili ke svému dědickému právu a notář tak pevně zjistí, kdo je dědicem, je proveden soupis majetku zůstavitele a jeho dluhů. V případě, že mezi dědici dojde ke sporu o to, zda nějaký majetek zemřelému patřil či nikoliv, k tomuto majetku se vůbec nepřihlíží a dědici budou vyzváni, aby své spory řešili u soudu podáním žaloby, v dědickém řízení není možné majetkové spory řešit.

Po sestavení soupisu majetku zůstavitele a jeho dluhů vyzve notář dědice, aby uzavřeli dohodu o vypořádání dědictví (přičemž jim pomůže dohodu správně formulovat). Dojde-li k uzavření dohody, bude vydáno usnesení o jejím schválení a dědictví je rozděleno dle přání dědiců (tedy např. i tak, že některý z dědiců nenabyde žádný majetek, je-li to jeho vůle). Pokud k dohodě nedojde, bude vydáno usnesení, kterým bude dědictví rozděleno mezi dědice dle jejich zákonných podílů.

Usnesením, kterým je schválena dohoda o vypořádání dědictví, nebo kterým je potvrzeno nabytí dědictví, je dědické řízení skončeno.