Kdo je dědicem

Dědění je upraveno občanským zákoníkem. Dědit mohou dědicové ze zákona či ze závěti, nebo z obou těchto důvodů.

Dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona. Notář má povinnost lustrovat v Centrální evidenci závětí, do které se ukládají závěti sepsané formou notářského zápisu a závěti u notáře uložené. O závěti v této evidenci uvedené se notář dozví vždy, ostatní závěti zemřelého musí dědicové notáři předložit. Dědic, který by zatajil, zničil či zfalšoval závěť, je nezpůsobilý dědit.

Ze zákona se dědí v dědických skupinách. V každé dědické skupině dědí dědicové rovným dílem, pokud není dědiců v jedné skupině, nastupují dědici další skupiny:

První dědická skupina
V první dědické skupině dědí děti zemřelého a jeho manžel nebo partner (dle zákona o registrovaném partnerství). Pokud nedědí některé z dětí zemřelého (například proto, že předemřelo, odmítlo dědictví, je nezpůsobilé dědit, nebo není znám jeho pobyt), nabývají jeho dědického podílu jeho děti (tj. vnuci zemřelého). Nemá-li dítě, které nedědí, žádné své potomky, jeho dědický podíl přiroste k podílům ostatních dědiců.

Manžel ani partner nemůže v první dědické skupině dědit sám, v takovém případě by se přesunul do druhé dědické skupiny.

Druhá dědická skupina
Předpokladem pro dědění ve druhé dědické skupině je, že nedědí žádný z potomků zemřelého.

Ve druhé dědické skupině dědí manžel nebo partner, zůstavitelovy rodiče a tzv. spolužijící osoba. Dědicové ve druhé dědické skupině dědi rovným dílem, manžel nebo partner však nejméně polovinu dědictví. Pokud tedy manžel nebo partner dědí ve druhé skupině sám, připadne mu celé dědictví, jinak dědí polovinu dědictví a druhá polovina dědictví se rozdělí rovným dílem mezi ostatní dědice druhé dědické skupiny.

Tzv. spolužijící osoba nemůže ve druhé skupině dědit sama. Nedědí-li manžel, partner ani žádný z rodičů zemřelého, přesouvá se spolužijící osoba do třetí dědické skupiny.

Třetí dědická skupina
Předpokladem pro dědění ve třetí dědické skupině je, že nedědí žádný z potomků zemřelého, manžel nebo partner ani žádný z rodičů zemřelého.

Ve třetí dědické skupině dědí zůstavitelovi sourozenci a tzv. spolužijící osoba, všichni rovným dílem. Pokud některý z sourozenců nedědí (například proto, že odmítl dědictví, je nezpůsobilý dědit, nedožil se zůstavitelovy smrti nebo je neznámého pobytu), nabývají jeho dědického podílu in stirpes jeho děti (tj. zůstavitelovi synovci a neteře); pokud však sourozenec, který nedědí, žádné dětí nemá, přiroste jeho dědický podíl ostatním dědicům. Na další potomky zůstavitelých sourozenců (například na bratrance a sestřenice) však už dědický podíl nepřechází, ani kdyby žádný ze zůstavitelých sourozenců nedědil.

Čtvrtá dědická skupina
Předpokladem pro dědění ve čtvrté dědické skupině je, že nedědí žádný ze zůstavitelových potomků, zůstavitelův manžel nebo partner, žádný ze zůstavitelových rodičů, sourozenců, synovců a neteří ani tzv. spolužijící osoba.

Ve čtvrté dědické skupině dědí stejným dílem zůstavitelovi prarodiče; nedědí-li žádný z nich (tj. žádný z rodičů zůstavitelova otce ani žádný z rodičů zůstavitelovy matky), dědí rovným dílem jejich děti, tj. zůstavitelovi strýcové a tety.

Odúmrť
Dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu.